Jiří Schramel
Pan Schamel vypráví o tom, jak se setkal s MD a jak vznikl jeho portrét.
O Pamětnících
Jeho rodina bydlela jen pár metrů od klatovecké chalupy, kde Míla s Jiřím žili. Nikdo netušil, jak pevné přátelství se vyvine mezi mladým studentem ze sousedství a umělci. Nejenže se Jiří Schramel stal pomocníkem v údržbě domů, obstarával auta, ale po smrti Jiřího Mareše se staral o základní chod malířčiny domácnosti. Dodnes se stará o telčský hrob, ve kterém jsou uloženy ostatky Míly Doleželové, její maminky a Jiřího Mareše.
Už je to řada let, bylo to ještě v Klatovci, kdy jsem byl portrétován, stejně jako někteří její další přátelé. A nikdo, zvláště pak já, netušil, že se ten portrét dostane až do sbírky pražské Národní galerie. Vybral si ho sám její tehdejší generální ředitel Jiří Kotalík.“
Jiří Schramel, vzpomínka pamětníka, 2023
„K malířům do klatovecké chalupy mě přivedla moje profesorka ze střední průmyslové školy, kterou jsem studoval dálkově až po vojně. A netušil jsem tehdy, že z toho vznikne celoživotní přátelství. Chalupa malířů byla naproti našemu rodinnému statku, který nám byl vyvlastněn. Stal jsem se jejich pomocníkem při chodu domácnosti, dokonce jsem šoféroval jejich auto Renault R16 a při Milušce jsem byl až do konce jejího života.“
Jiří Schramel, vzpomínka pamětníka, 2023